sobota 26. dubna 2014

Hledáme sportovní aupair

Během skypového rozhovoru s rodinou jsem se dozvěděla, že si mě vybrali hlavně kvůli mému kladnému vztahu ke sportu a outdoorovému stylu života. Proč ne, kluci hrajou fotbal, irskej táta běhá, mamka ráda chodí na tůry...Myslela jsem, že zkrátka hledají někoho, kdo se nebojí hýbat a občas se k nim připojí. Chyba lávky.
Nejčastější uvítací věta od ostatních aupair směřovaná na mou osobu je: "Tak jak se ti jelo?". Už je to asi jasný, prostě když se chci někam dostat, musím sednout na kolo. Autobus tu projíždí párkrát denně, frekventovanější zastávka je 3 km a město jen 15 minut jízdy na kole (cesta zpátky tak 35, je to do kopce). A protože je pro mě pohodlnější trochu si zamakat než hledat, kdy tu ty autobusy projíždějí a poté doufat, že  mi vůbec zastaví, tak zkrátka vždycky obleču elasťáky a jedu :) Občas docela vtipný, když ostatní holky vypadají jak z nějakýho módního katalogu a já mezi nima stojím ve žlutý věstě a legínách s dírou na zadku :)
(První víkend, ještě v džínách a s úsměvem :)...úsměv zůstal, džíny jsem vyměnila za elasťáky a v noci už nejezdím)

pátek 18. dubna 2014

Zatracený prázdniny, tohle nepřežiju...

Tak to mi proběhlo hlavou, když jsem se dozvěděla, že během mého pobytu budou děti víc jak 14 dní doma. Představovala jsem si katastrofický scénáře, kdy si budou draci celý dny skákat po hlavě a já je budu muset uklidnit těsně před příchodem rodičů...Protože prostě vymyslet program na 10 hodin denně a takhle fungovat 2 týdny v kuse, to se mi zdálo nereálný.
A hle...je pátek a já jsem spokojená jako nikdy. Rodiče jsou totiž bezva a nechali na mně jen pondělí, úterý, dvě hodiny ve středu, ve čtvrtek jsem se starala o malou a dneska jedeme společně na výlet :) Taky po mně nikdo nechce úklid, protože se přeci starám o děti !
Prázdniny jsou super! (Ale uvidíme, co přinese týden příští...)

A jinak? Jinak mám pocit, že se vše v dobré obrátilo. Na děti jsem s zvykla, oni na mě...sice občas tropí scény, kopou, nadávají, ale to už mě nerozhodí. Všichni myslím pochopili, že má svý výhody být se mnou za dobře...A co víc? "I hate you" se ve většině případů změnilo na "I love you " :)



A výlet? Byli jsme v zábavním parku! Ale žádný kolotoče, autodromy, blikající příšery a spousta žužu...Spíš to bylo místo propojující lanové centrum, zoo, park a já nevím co ještě. A já chudinka aupair jsem musela doprovázet děti na atrakce x metrů nad zemí, protože mamka má strach z výšek. Jenže strach z výšek mám i já :D Ale ráda se překonávám a když do toho šly i děti...



čtvrtek 3. dubna 2014

Žalovníček aneb vzkaz pro čerta :)

Po několik let na gymplu jsme se v prosinci bavili tím, že jsme se převlékali za čerty, anděly a jeden šťastlivec musel zastat roli mikuláše. Byli jsme postavičky, které měly sehrát divadlo pro děti a v neposlední řadě také zastat roli jakési berličky při jejich výchově. Uprostřed mikulášovy bichle se většinou skrýval papírek od rodičů, kde byly sepsány dobré i špatné vlastnosti jejich ratolestí a také jejich "hříchy"...
Tak tedy čerti, mikuláši...mám pro vás prácičku! 
C. 4 roky
-ve zkratce: je rozmazlená, sprostá, vypočítavá, myslí si, že může mít vše a že všechno musí být po jejím
viz
-malá mě přesvědčovala, že nemusí být v kočárku připoutaná, přestože mi mamka řekla opak-> výsledkem bylo násilné připoutání a řev po celou cestu domů
-sundala jsem malou z parapetu, protože mi to přišlo nebezpečné->stala se jí asi nějaká křivda a tak na mě začala křičet, jaká jsem fucking bitch a neodpustila si ani kopání
- ráno slečna ztropila scénu kvůli svému účesu, vygradovalo to tak, že jí mamka musela hodit do auta a zavřít
-malá nechtěla k snídani vločky, ale cereálie...mamka jí řekla, že dneska má vločky a konec->skončilo to tak, že vločky byly po celé podlaze v kuchyni
-malá neumí prohrávat...vždycky když vycítila, že nevyhraje, ať už šlo o stolní hru, závod, cokoliv, začala šíleně brečet...vysvětlit jí, že není důležité vyhrát nejde...nechávat jí pokaždé vyhrát taky ne
-malá nechtěla poslechnout, že nesmí sama do skříňky se sladkostmi-> řev, kopání a v nestřeženou chvilku do tý skříňky stejně vlezla a pak už jsem viděla jenom její vítězoslavný úsměv
Nastal čas napsat něco pozitivního: Slečna si zvykla říkat prosím a děkuji. Chodí mi dávat dobrou noc. Čas tráví nejradši se mnou i když jsou doma rodiče. Když někam odcházím, je to objímání na několik minut a taky se dozvím, jak mě miluje. Mamince o mě často říká, jak jsem šikovná. Oblíbenou činností se stalo vyrábění čehokoliv. 

O. 6 let

-má svoji hlavu a nikdy napoprvé neposlechne, pořád mi zdrhá nebo naopak zdržuje
-zlobí, jen když se stane nějaká velká křivda-třeba když měl pocit, že se směju, když ho bratr mlátí->to do mě mlátil, kopal, kousal...
Scény se neopakují často. Zažíváme spolu spoustu srandy.

F. 11 let

-myslí si, že má navrch a nemusí mě poslouchat
-odkládá úkoly
-neustále provokuje mladší sourozence
-klid je jen když má svůj tablet
Už ztratil ostych a často si se mnou povídá. Pomáhá mi s mladšíma, když jim třeba nerozumím. 

hahaha, ty dobré vlastnosti budu muset dopsat, až budu mít lepší náladu :) Doplněno


čtvrtek 27. března 2014

Moje povinnosti

Když jsem se před měsícem začala zajímat o to, co vůbec taková práce aupair obnáší, moc jsem toho po českém internetu nenašla. Naštěstí mi "moje" rodina poslala mail s informacemi, jak by o asi tak mělo vypadat. A na základě toho jsem se teprve mohla rozhodnout, zda to s nimi zkusím...
Zde je úvodní mail a moje komentáře, jak to vypadá v realitě ;) 


GUIDELINES
Please be up and dressed & washed by 7.45am and wake children. Vstávám cca v 7.20, v 7.35 už bývám v kuchyni. Děti budí táta.
Please get the children up, dressed and fed in the mornings.  Please ensure they are finished breakfast and ready for school by 8.30am.  I will help you for the first few days. Děti se oblékají samy, většinou je i táta "buzeruje"...co nezvládne on, dokončím já. Malou obléká máma. 
Kids Breakfast:
They like porridge, weetabix/cereal, sometimes toast and some juice.
You need to ask which one they want.
C. hair should be tied back in either pony tail, pig tails or plaits .
Každé ráno dělám dětem vločkovou kaši a nebo cereálie. Vlasy si ode mě zatím malá nechá učesat jen občas. Jinak češe máma. 
Clothes
Boys dress in school uniforms, C. in leggings, top or dress, etc..  It is helpful to have clothes prepared from the night before. Děti se oblékají samy, jen je občas třeba je popohnat. Malou zatím obléká máma. 
Lunch
Sandwich, yogurt, fruit and drink. Oběd nosí děti s sebou do školy/školky. Zatím dělám buď sendviče a nebo tortilly. + každý má v batůžku pití, ovoce, jogurt...
Dinner
Please prepare vegetables for dinner, I will explain on the day.
We generally eat dinner as a family and tidy up after, i.e. clear away plates, put in dishwasher & wipe table with clean cloth. Večeři vaří maminka, uklízí většinou oni, nenechají mě to dělat. 

ACTIVITIES (generally) Rozpis jejich kroužků a aktivit...
Mon – F., football at 7pm
Tues - M. goes to keep-fit, yoga or takes the dog to obedience classes
Wed - M. goes keep-fit or horse-riding
Thursday – F. has scouts at 7.30pm. M. goes to yoga
Friday – P. + F.  have football practice at 6.45pm
Saturday – O. has football at  11.00am
Sunday – Some football matches, family trips etc

Please ensure all go outside to play any day it is dry and don’t watch tv all day or sit inside all day . Opravdu jim nesmím dovolit koukat se na telku celý den :)  KDyž je hezky, jsme převážně venku na zahradě.  O. & C. like to play on their bike, tractor.  Also they like going on swings  (weather permitting). 
Parents put the children to bed most nights, washes their faces, hands and teeth & tells a story if time. 
Jo, ukládají je rodiče!!!
Please ring P. or M. immediately if there is any accident or emergency.
Saturday & Sunday are free days for you, apart from occasional babysitting (we will give you notice of this)
€100 pocket money usually paid by M. on a Friday night.
There are plenty of au pairs in the surrounding areas that meet up in Drogheda at weekends (in a few weeks I'm sure you will meet them), I can put you in touch with some.
HOUSEHOLD CHORES
Please do any household chores during the morning when children are at school and/or during the day while the children are playing and engaged.

When children at school/safely playing, please tidy kitchen, clean table, chairs and brush up crumbs.  Empty & fill dishwasher.  Make beds, open windows in bedrooms for a while, empty bins, put on some laundry, etc. A taky skládám oblečení z pračky. Tento denní úklid musím dělat opravdu každý den. Zabere to tak 15 min času (na začátku to bylo tak 30 :D )

Následující odstavce jsou věnovány úklidu v určité dny. Stejně mám ale pocit, že každý den uklízím celý barák :) 
Monday
Downstairs dust surfaces, floors need to be vaccumed & tiles mopped. 
Downstairs WC, cif in sinks, shine mirror & tap, change towel, bleach in toilet
Tuesday
Upstairs dust surfaces, floors need to be vaccumed & tiles mopped.
Upstairs bathrooms, cif in sink, shower & bath, disinfect toilet - bleach, shine mirrors & taps.
Wedensday
umýt mikrovlnku a sporák
General Tidy =posbírat oblečení a hračky po domě
Every 2nd week please change beds & launder sheets & duvet covers
Thursday 
prach v přízemí, rychlej úklid dolní koupelny, umýt dřezy
Friday
Tady navíc uklízím obě koupelny-jen rychle
vyluxovat přízemí
Address any chores / overlooked / catch up.

EDIT: úklid už mi trvá jen cca hodinu a kousek :)

General
It is a good idea to put the children’s clothes out the night before school to save time in the morning.
O. and C. have to be collected and walked home from school at 1.50pm, this is a 7 minute walk each way, please use buggy for C. and hold O.'s hand. F. finishes at 2.50pm and will walk home by himself.
Doma jsme tak kolem 14.00. Rodiče se vrací až kolem 18.00...4 hodiny hrůzy :D Né, občas je to fajn...
Please ensure the play room is kept tidy after play and toys are put away neatly. Tak tady se moc neangažuju. Hraček mají snad tuny a já vůbec netuším, kam co patří...
The children should  help at this.
It is better to do 1 or 2 laundry washes every day to save the basket filling up with clothes. Na začátku jsem mamku upozornila, že prát neumím. Buď dá prát ona a já pak skládám a nebo peru jen jednoduché věci jako povlečení, ručníky atd. 
After dinner each evening we generally clean up together, you are then free for the evening.
Please don’t use your computer or phone  during the day as accidents can happen very quickly with children.  You are free to use internet all evening and all weekend.

 If you don’t understand anything please keep asking me or P. to repeat, we do not mind this and understand that it may be difficult for you.
We appreciate that you will wish to improve your English and experience Irish culture and family life.
We will have you involved in as many family activities as you may wish.
If you are agreeable and feel you can meet our expectations, we would be very pleased to talk further on skype. Please let us know as soon as possible.


Tak co myslíte? Není toho málo, že? 

neděle 23. března 2014

I hate you...(1. týden)


Tak jsem tu týden, myslela jsem, že si budu zapisovat každý den, ale skutek utek :)
Všichni kamarádi a rodina musí denně poslouchat či číst, jaký parchantíky mam na starost. Skoro pořád se domem nese zvolání "I hate you". Je to zlomyslný, ale vždycky jsem hrozně šťastná, když je to adresováno rodičům a né mně.
Celý týden se nesl v duchu poznávání. Především jsem poznala, co je to pořádný úklid. Co jsou to rozmazlené děti. Co jsou to opravdu trpěliví rodiče...
Úklidu tu mám fakt hodně, ale řekněme, že dobře pro mě. Už první den mi došlo, že je lepší uklízet často a pořádně, protože další den je toho pak míň. Žádný stavy zoufalství, jako když jsem vždycky jednou měsíčně vynášela ze svýho pražskýho pokojíčku tuny skleniček, oblečení, papírů atd..
O dětech se moc rozepisovat nechci. Nejspíš by to skončilo pláčem, zuřivostí či sentimentálním vzpomínáním na domov. Snad jen, že už jsem si poprvé pobrečela. A to po prohlášení čtyřleté princezny v růžovém, že jsem fucking bitch jen proto, že jsem ji sundala z parapetu, kde zrovna strkala svého bráchu dolů. Nebo ne, za pláč můžou rodiče, kdyby se mě večer nezeptali, jestli jsem v pohodě, ustála bych to. Jenže když mě někdo lituje...
A trpěliví rodiče? Má někdo námitek, když dokáží 10x s klidným hlasem opakovat, co po dětech žádají. Nebo když děti sešlou hrozbu "I hate it" na vynikající karbanátky, rodiče jen s klidem prohlásí, že je nikdo nenutí to jíst. A což teprve vyjukaná au pair, která téměř nerozumí, pořád se ptá, žádá praktické ukázky a ještě k tomu je přecitlivělá? :)

Ale to nejlepší poznávání-poznávání Irska. Mám k dispozici kolo a tak drandím co to jde. Zatím jsem nebyla nikde daleko, protože "můj orientační nesmysl"...ale až na to počasí je to vážně nádhera!

fotky budou, zážitek z hospody také ;)

neděle 16. března 2014

Hozena do vody



Letadlo přistálo hladce a já začala cítit strach. Zbývalo už jen pár chvil do setkání s HM (host mum) . Vystoupila jsem z letadla, prošla pasovou kontrolou, při níž jsem se jako jediná prokazovala občankou a ne pasem, odebrala jsem kufr z pásu ( zalíbil se i pánovi vedle mě, ale pak mi ho tedy se smíchem přenechal) a vyrazila jsem vstříc svému osudu. S HM jsme se hned poznaly, padlo pár vět o letu, počasí atd. a už jsme seděly v jejich obřím autě a uháněly směr Drogheda. Teda, sice jsme uháněly, ale cesta se mi zdála skoro nekonečná. HM se se mnou snažila konverzovat, já jí to zkoušela oplácet, ale šlo to tak prvních 10-15 minut. Zbytek cesty bylo radši puštěné rádio. Po mém příjezdu se mi představili všichni členové rodiny a sedli si k televizi. A já nevěděla co bych. HD si se mnou chvilku povídal a pak jsem navrhla holčičce, jestli by mi pomohla s vybalením kufru. Asi už pár aupairek měli a tak věděla, že to znamená něco jako „pojď se podívat, co jsem ti přivezla“ :) Přivezla jsem jim moji oblíbenou hru Dobble a myslím, že sklidila úspěch. Zvládli jsme odehrát asi 5 her. Pak jsem vybalila ještě nějaká kvarteta a pexesa, ale nějak jsem nezvládala vysvětlit pravidla. Asi po hodině hraní jsem si konečně mohla vybalit i oblečení. Děti mi pomáhaly a vtipný bylo, když si mladší kluk začal zkoušet moji podprsenku. O něco míň vtipný bylo, když se ke mně začal tulit a najednou mi odhrnul triko a prohlásil, že máma má teda větší prsa. No , vlastně to bylo extra vtipný, ale nevím, jestli je úplně dobrý, když jsem to přešla jen se smíchem. Pak jsme si malovali do tý doby, než nás zavolali na večeři.  Dostala jsem obří porci  výbornýho jídla. Děti se svých talířů jen párkrát dotkly a pak začaly zlobit. Nevěděla jsem, co dělat. Byli tam rodiče, tak by si je přeci měli srovnat oni, ne? Byla jsem tak v šoku, že jsem zapomněla poděkovat za večeři a šla jsem si do svýho pokoje. Chvíli si se mnou ještě hrála malá a pak byly děti zahnány do postelí. Od tý doby sedím na pc a rekapituluju dnešní den. A je to asi takhle: jsem ráda, že jsem necouvla a přijela, ale tuším, že to bude krutý. 

Au pair-já vážně letím?



Několik dní před odjezdem jsem se chovala jako blázen. Chvílema jsem byla šťastná, hlavně když zasvítilo sluníčko. Ale taky jsem často brečela. Z ničeho nic a nebo když jsem sama sebe dojala. Na letišti už ten pláč byl doufám oprávněnej. No, zvládla jsem totiž jenom brečet. Loučení naštěstí nebylo moc dlouhý, protože dávat stovku za každou čtvrt hodinu parkování se nikomu nelíbilo. Pak následovala chvíle bloumání po letišti a zachvilku jsem už seděla v letadle směr Dublin. Měla jsem pocit, že jsem jedinej Čech v letadle. Možná realita. Cestou jsem si zvládla rozškrábat celej ksicht, jak je mým zvykem, když jsem nervózní.  Asi to nebylo tím divným startem, turbulencema, ale prostě skutečností, že jedu dělat au pair do anglicky mluvící země. A to dobrovolně. , kterou chtěli nechat propadnout z angličtiny před maturitou i při maturitě..., která nemluvila anglicky 3 roky na vysoký, protože náš obor je prosím pěkně jedinej bez povinný aj. , holka, co se pomalu bojí promluvit i v češtině...